Sdružení obcí Most-Jih vzniklo dne 9.11.1999 podpisem Zakládací smlouvy a Stanov. Zakládajícími členy sdružení byly v té době obce Malé Březno, Havraň, Lišnice, Polerady, Volevčice a Bečov. Název sdružení vyplynul z geografické polohy všech těchto obcí, neboť jejich katastrální území tvoří jižní hranici okresu Most. Toto sdružení se v dubnu roku 2001, v souladu se zákonem č. 128/2000 o obcích, přetransformovalo na Dobrovolný svazek obcí a přijalo mezi sebe ještě obec Strupčice, ležící v jihovýchodní části okresu Chomutov. Vznik sdružení byl motivován jednak sílícími integračními tlaky ze strany státních orgánů a jednak snahou o zviditelnění tohoto mikroregionu ve vztahu ke vznikajícím orgánům vyšších územně samosprávních celků. Obce se proto dohodly, že budou v širších souvislostech hledat společné cesty k řešení naléhavých rozvojových potřeb tohoto mikroregionu. Území sdružení obcí je z historického hlediska územím, kde vždy dominovalo jako převládající zdroj obživy zemědělství. Postupným rozvojem uhelného dolování na Mostecku a Chomutovsku - hlavně v jeho extenzivní podobě - došlo k tomu, že některé obce musely ustoupit těžbě a občané těchto a ostatních obcí byli přesídleni do velkých měst a museli si hledat zaměstnání mimo místa svých minulých trvalých bydlišť. To spolu s nešťastnou strukturalizací průmyslu na Mostecku, znamenalo vylidnění obcí a dnes má za následek i to, že ve zbylých obcích do nichž se po léta neinvestovalo, bydlí jen cca 11% z celkového počtu obyvatel okresu. Na značném území regionu je navíc chráněné výhradní ložisku hnědého uhlí a to se projevuje například zanedbaností bytového fondu.
Ve snaze zmapovat v obcích všechny dosavadní klady, zápory a hlavně s výhledem do budoucnosti, nechali starostové členských obcí za finanční podpory Evropské unie, zpracovat Strategii rozvoje mikroregionu Most-jih. Ta je ve své podstatě výchozím materiálem pro plánování dalšího rozvoje obcí na úsecích infrastruktury, výstavby a obnovy bytového fondu, podpory podnikatelských aktivit, tvorby nových pracovních příležitostí, dopravy, podpory sportovního a kulturního vyžití, atd. Cílem všech těchto aktivit je snaha vtisknout tomuto území zpět punc atraktivity, zbavit ho přívlastku měsíční krajiny a to vše proto, aby lidé měli důvod zde znovu začít stavět nové domy, zakládat rodiny, provozovat zde svoje živnosti a aby mohli s hrdostí říci: „Tady je můj domov, tady žiji
Zajímavým výletem, zvláště pro pěší turisty, může být návštěva přírodní rezervace Písečný vrch. Písečný vrch, který se nachází 2,5 km jihovýchodně od Bečova, patří k nejvýznamnějším přírodním lokalitám Mostecka a je státem chráněnou kulturní památkou. Je nejen místem výskytu vzácných rostlin a živočišných společenstev, ale i územím, na němž byly objeveny pozůstatky osídlení od doby paleolitu (kol.1 700 000 př.n.l) až po střední dobu bronzovou (1 500 př.n.l.). Písečný vrch je nejstarším archeologickým nalezištěm v Čechách a nejstarším křemencovým lomem v Evropě. K nejcennějším nálezům patří zahlou-2 bený objekt (dům) o rozloze cca 15m , přistavěný ke skalní stěně. Kromě asi 2000 kusů kamenných nástrojů byly nalezeny křemencové palety na roztírání okrového barviva, jímž si tehdejší lidé potírali a zdobili tělo. V centrální části této přírodní rezervace byla objevena drasadla, hroty a oštěpy, jejichž stáří je odhadováno na 1 milion let. Nejzáhadnějším nálezem jsou vybroušené trojrozměrné artefakty, znázorňující patrně lidské hlavy. Jsou jedním z nejstarších dokladů estetického cítění člověka u nás i v Evropě.
Na úpatí Písečného vrchu se dostanete mimo jiné z nedalekých Bělušic po modře značené turistické stezce. Ta začíná v Mostě a prochází obcí Vtelno, Bečov, Bělušice, přírodní rezervací Milá a kolem vrchu Raná. Nenáročným terénem mezi zajímavými kopci Českého středohoří Vás zavede až do Loun.
Svátek má Marcela
Státní svátky a významné dny na dnešek:
Zítra má svátek Alexandra